|
|
Zásady bezpečného podávání léčiv a jejich vliv na kvalitu zdravotní péče
Sedláková, Dana ; Vaculíková, Barbora (vedoucí práce) ; Slanina, Petr (oponent)
7 ABSTRAKT Diplomová práce pojednává o tématu: "Zásady bezpečného podávání léčiv a jejich vliv na kvalitu zdravotní péče". Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část práce se věnuje problematice kvality ve zdravotnictví, a to především z hlediska zvyšování bezpečnosti péče pro pacienty v oblasti podávání léčiv. Léčiva jsou nejčastěji využívaným terapeutickým prostředkem současné medicíny, a proto jsou otázky bezpečného podávání medikamentů stále častěji diskutovaným tématem. V teoretické části práce je definován pojem kvalita ve zdravotnictví, dále jsou začleněny kapitoly zabývající se metodami pro zvyšování kvality a standardizací zdravotní péče. V práci jsou uvedeny efektivní nástroje pro řešení problematiky pochybení a popsány možné důvody a příčiny vzniku poškození pacienta v oblasti podávání léčiv. Praktická část diplomové práce je věnována obsahové analýze ošetřovatelských standardů vybraných zdravotnických zařízení v České republice. Hlavním cílem diplomové práce je porovnat formální a praktickou stránku ošetřovatelských standardů pro aplikaci injekcí ve třech různých zdravotnických zařízeních s ohledem na koncepci standardu a jednotlivá stukturální, procesuální a výsledková kritéria. Výsledky obsahové analýzy jsou v závěru práce porovnány s ohledem na předem...
|
|
|
Zásady bezpečného podávání léčiv a jejich vliv na kvalitu zdravotní péče
Sedláková, Dana ; Vaculíková, Barbora (vedoucí práce) ; Slanina, Petr (oponent)
7 ABSTRAKT Diplomová práce pojednává o tématu: "Zásady bezpečného podávání léčiv a jejich vliv na kvalitu zdravotní péče". Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část práce se věnuje problematice kvality ve zdravotnictví, a to především z hlediska zvyšování bezpečnosti péče pro pacienty v oblasti podávání léčiv. Léčiva jsou nejčastěji využívaným terapeutickým prostředkem současné medicíny, a proto jsou otázky bezpečného podávání medikamentů stále častěji diskutovaným tématem. V teoretické části práce je definován pojem kvalita ve zdravotnictví, dále jsou začleněny kapitoly zabývající se metodami pro zvyšování kvality a standardizací zdravotní péče. V práci jsou uvedeny efektivní nástroje pro řešení problematiky pochybení a popsány možné důvody a příčiny vzniku poškození pacienta v oblasti podávání léčiv. Praktická část diplomové práce je věnována obsahové analýze ošetřovatelských standardů vybraných zdravotnických zařízení v České republice. Hlavním cílem diplomové práce je porovnat formální a praktickou stránku ošetřovatelských standardů pro aplikaci injekcí ve třech různých zdravotnických zařízeních s ohledem na koncepci standardu a jednotlivá stukturální, procesuální a výsledková kritéria. Výsledky obsahové analýzy jsou v závěru práce porovnány s ohledem na předem...
|
|
|
Transkulturní ošetřovatelské hodnocení podle modelu Gigerové a Davidhizarové
SOUKUPOVÁ, Jaroslava
Abstrakt Transkulturní ošetřovatelské hodnocení podle modelu Gigerové a Davidhizarové. Vlivem globalizace žijeme ve světe se stále "zmenšujícími se hranicemi``, což mimo jiné znamená také život ve stále multikulturnější společnosti. Na tuto skutečnost reaguje také moderní pojetí ošetřovatelské péče, kdy sestra musí být důkladně připravená řešit specifické problémy různých komunit ve zdraví a nemoci. V diplomové práci se zabýváme transkulturnim hodnocením ošetřovatelské péče dle modelu J. N. Gigerové a R. Davidhizarové. Jedná se o model kulturně ohleduplné a uzpůsobené péče, který aplikujeme na příslušníky vietnamské komunity žijící v České republice. Teoretická část obsahuje problematiku globalizace a migrace cizinců, transkulturního ošetřovatelství, ošetřovatelský model Gigerové a Davidhizarové, informace o Vietnamu a aplikaci modelu na členy vietnamské komunity žijící v České republice. V praktické části jsme vytvořily procesuální standard ošetřovatelské péče s názvem Ošetřování vietnamského pacienta/klienta ve zdravotnických zařízeních a zajímá nás jeho využití v praxi. Dále jsme zjišťovaly názory zdravotnických pracovníků, pracujících s tímto standardem a očekávání vietnamských pacientů/klientů spojených s hospitalizací ve zdravotnických zařízeních, jejichž zjištění by mohla vést k prevenci problémů s hospitalizací spojených. Cíle práce: 1.Využití modifikace modelu Gigerové a Davidhizarové při poskytování ošetřovatelské péče příslušníkům vietnamské komunity ve zdravotnických zařízeních. 2. Zjistit kulturní proměnné v ošetřovatelském procesu a jejich vliv na chování člena vietnamské komunity v nemoci. 3. Identifikovat problémy a očekávání hospitalizovaných členů vietnamské komunity. Výzkum byl prováděn pomocí metody kvaziexperimentu a rozhovoru v Oblastní nemocnici Příbram a.s. Bylo osloveno 10 sester a 6 vietnamských pacientů/klientů. Cíle práce byly splněny. Doufáme, že naše práce přispěje ke zvýšení kvality a efektivity ošetřovatelské péče poskytované členům vietnamské komunity.
|
|
|
Aplikace ošetřovatelského modelu Kathryn Barnardové u dítěte s tělesným handicapem
STRNADOVÁ, Eva
Tělesný handicap je postižení, které se projevuje buďto dočasnými anebo trvalými problémy v motorických dispozicích dítěte. Tělesně postižené děti mohou takto být postiženy od narození nebo mohou tělesné postižení získat v průběhu svého života. Tyto problémy mohou negativně působit na vnímání a prožívání dítěte a jeho blízkých. Problémy vznikají i ve vzájemném vztahu rodič- tělesně handicapované dítě. Ošetřovatelský model K. Barnardové se zaměřuje na vzájemnou interakci mezi rodiči a jejich dětmi. Ve svém modelu K. Barnardová poukazuje na důležitost tohoto vzájemného vztahu. Na základě hodnocení interakcí rodič-dítě, které je založené na třech hlavních činitelích: dítě, matka, prostředí, zjišťuje celkový vývoj dítěte. Vzájemná interakce rodič-dítě působí na vývoj dítěte, jeho zdraví, růst a rozvoj. Cílem ošetřovatelské péče je pomoci nalézt správnou cestu ve vzájemné interakci rodič-handicapované dítě, aby působila pozitivně na celkový vývoj dítěte. V diplomové práci jsme si stanovili cíle hledat nejdůležitější problémy při vzájemné interakci rodič-handicapované dítě. Zhodnotit možnosti ošetřovatelské péče při řešení problémů ve vzájemné interakci rodič-handicapované dítě. Pro splnění těchto cílů jsme si položili výzkumné otázky: Jaké jsou nejdůležitější problémy ve vzájemné interakci rodič- handicapované dítě? Jak může ošetřovatelská péče pomoci ve vzájemné interakci rodič- handicapované dítě? Jak správně postupovat při ošetřovatelské péči o handicapované dítě a jeho blízké? Po provedení výzkumného šetření si na dané otázky dokážeme odpovědět. 1. Nejdůležitější problémy ve vzájemné interakci rodič-handicapované dítě jsou: smiřování se rodiče se stanovenou diagnózou u dítěte, častější výskyt stresových situací, nadměrná citová vazba handicapovaného dítěte na jeho pečovatele. 2. Sestra může pomocí ošetřovatelského procesu aktivně pomáhat řešit výše stanovené problémy ve vztahu rodič a tělesně handicapované dítě. Na základě nastudovaných informací z odborné literatury a z odpovědí získaných od rodičů tělesně handicapovaných dětí byla vypracována ošetřovatelská dokumentace podle interakčního modelu Kathryn Barnardové a standard ošetřovatelské péče u tělesně handicapovaných dětí. Tím jsme splnili i třetí a čtvrtý cíl. S vytvořenou ošetřovatelskou dokumentací pracovaly sestry, které poskytují péči tělesně handicapovaným dětem a byly s ní spokojeny. Ošetřovatelská dokumentace a standard mají pomoci sestrám při poskytování kvalitní ošetřovatelské péče tělesně handicapovaným dětem.
|
|
|
Kvalitativní šetření ošetřovatelských postupů při odběrech krve
NEUMANNOVÁ, Jana
Odběr žilní krve patří k základním dovednostem všeobecné sestry a stejně jako v jiných oblastech, i zde dochází k vývoji nových postupů, nástrojů a pomůcek. Jejich využití v praxi má usnadnit práci sester, zvýšit komfort pacienta a v neposlední řadě snížit ekonomickou zátěž zdravotnických zařízení způsobenou nutností opakovaných odběrů a tím i opětovných laboratorních vyšetření krevních vzorků. Získané výsledky slouží k diagnostice i ke kontrole účinnosti dosavadní léčby. Sestry mají při výkonu postupovat podle současných ošetřovatelských standardů, vypracovaných tak, aby byl konečný výsledek odběru žilní krve objektivní a nezkreslený nesprávně provedenou venepunkcí. Nedodržením ošetřovatelského postupu je ohrožena bezpečnost pacienta i sestry. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, zda sestry dodržují ošetřovatelské postupy při odběrech krve. Výzkumné šetření se uskutečnilo na chirurgickém oddělení Klatovské nemocnice a.s., formou skrytého zúčastněného pozorování, následně byly se sledovanými sestrami provedeny rozhovory. Na jejich základě jsme získaly odpovědi na stanovené výzkumné otázky. První otázka se zabývala zjištěním, zda sestry postupují při odběrech podle zásad odběru žilní krve. Pozorováním bylo zjištěno, že sestry nepostupují podle zásad odběru žilní krve. Druhá výzkumná otázka zaměřena na zjištění, zda sestry dbají při odběrech dostatečně na bezpečnost klienta i svou vlastní. Výsledky výzkumného šetření ukazují, že bezpečnost svou i pacientovu sestry vždy dostatečně nezajistí. V používání ochranných pomůcek mají sestry značné rezervy. Třetí výzkumná otázka se zabývala zjištěním, jaké způsoby odběru krve sestry preferují. Z výpovědí sester je zřejmé, že preferují odběr uzavřenou metodou. Se získanými výsledky seznámím vrchní sestru chirurgického oddělení a náměstkyni pro ošetřovatelskou péči Klatovské nemocnice a.s. Na jejich základě navrhnu uspořádání semináře ve spolupráci se zaměstnanci Oddělení klinické biochemie Klatovské nemocnice a.s..
|
|
|
Císařský řez - perioperační ošetřovatelská péče při regionální a celkové anestezii
MAŠKOVÁ, Šárka
Císařský řez je nejčastější porodnickou operací, která ukončuje těhotenství a umožňuje porození dítěte břišní cestou v případě, kdy neprobíhá spontánní porod. Je možností pro záchranu zdraví a života matky i dítěte. Problematika císařského řezu je jedním z nejdiskutovanějších témat v současném porodnictví. Důvody vysvětlující rostoucí počet císařských řezů jsou jak medicínské, tak psychologické a sociální. Proto je toto téma velice aktuální a zaslouží si nemalou pozornost. V mé bakalářské práci jsem se zaměřila na perioperační ošetřovatelskou péči u žen s císařským řezem při regionální a celkové anestezii. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Cílem mé práce bylo zjistit rozdíly v perioperační ošetřovatelské péči u žen s císařským řezem při regionální a celkové anestezii. Má práce byla též zaměřena na míru informovanosti žen o možnostech anestezie při císařském řezu. Další cíl mé práce bylo vytvořit standard perioperační ošetřovatelské péče o ženu při porodu císařským řezem při regionální a celkové anestezii, která je poskytována na úseku porodního a operačního sálu. Byly stanoveny dvě hypotézy. V hypotéze 1. předpokládám, že ženy po císařském řezu potřebují rozdílnou ošetřovatelskou péči, která se odvíjí od typu podané anestezie. V hypotéze 2. předpokládám, že ženy jsou dostatečně informované o možnostech anestezie při císařském řezu. Byl zvolen kvantitativní výzkum, prováděný pomocí dotazníků. Dotazníky byly rozdány ženám po císařském řezu na oddělení šestinedělí. Výsledky výzkumu jsou znázorněny v grafech. Výzkumným šetřením byly obě hypotézy potvrzeny. Z výzkumu vyplynul i nový poznatek a to, že ženy potřebují rozdílnou ošetřovatelskou péči nejen po císařském řezu, ale i v průběhu intraoperační fáze. Tento poznatek jsem využila při vytvoření standardu perioperační ošetřovatelské péče o ženu při porodu císařským řezem při regionální a celkové anestezii. Standard je určen pro porodní asistentky a má sloužit ke zkvalitnění ošetřovatelské péče o ženy při porodu císařským řezem v průběhu intraoperační fáze. Z výsledků výzkumu je jasné, že ženy s císařským řezem potřebují rozdílnou perioperační ošetřovatelskou péči, která se odvíjí od typu podané anestezie. Je proto nutné obě skupiny rozlišit a poskytnout jim rozdílnou ošetřovatelskou péči. Dále z výzkumu vyplývá, že ženy se cítí dostatečně informovány o anestezii při císařském řezu. Informovanost žen je předpokladem dobré spolupráce s pacientkou a úspěšné ošetřovatelské a lékařské péče. Poskytováním péče podle standardu perioperační péče bude zajištěna kvalitní odborná ošetřovatelská péče o ženy před, během i po operaci císařského řezu.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u pacientů záměrně se intoxikujících v suicidálním úmyslu.
DRÁBKOVÁ, Iveta
Sebevražda jako jednotlivá událost i jako společenský jev vzbuzuje velký zájem a pozornost v různých sférách. Ať už se jedná o bezprostřední okolí sebevraha, či širší veřejnost. Definice sebevraždy je u různých autorů a v historickém vývoji různá. Většina definic se shodne na dvou podstatných znacích sebevražedného jednání. Jde o dobrovolný úmysl jedince ukončit svůj život a cílevědomě zaměřené jednání vedoucí ke smrti. Sebevražda je vědomé a úmyslné ukončení vlastního života. Asi 95 % suicidálních pokusů tvoří právě akutní intoxikace jakýmkoliv množstvím či druhem otravné látky. Akutní intoxikace patří do skupiny závažných stavů, které ohrožují zdraví i život člověka. Akutní otravy patří mezi častou příjmovou diagnózu jednotek intenzivní nebo anesteziologicko-resuscitační péče. 80% intoxikací je způsobeno léky. Poškození organismu požitím otravné látky, je tím významnější, čím delší je interval od expozice noxy do poskytnutí odborné lékařské pomoci. Pro další osud nemocného je také rozhodující vybavenost zdravotnického zařízení a odborná způsobilost zdravotníků, kteří zajišťují intenzivní péči o tyto pacienty. Po stabilizaci všech fyziologických funkcí, vyrovnání vnitřního prostředí pacienta a překonání doby, kdy může dojít k pozdním komplikacím intoxikace, přichází další součást léčby a tou je psychologicko psychiatrická intervence. Stanovení suicidálního rizika patří k nejběžnějším problémům urgentní psychiatrie. Cílem je zabránit dalšímu pokusu o sebevraždu. Cílem práce bylo zjistit, s ohledem na kompetence sestry, převažující charakter prožitku pacientů po intoxikaci, a také příčiny agresivního chování intoxikovaných pacientů vůči ošetřujícímu personálu. Třetím cílem této práce bylo vytvořit standard ošetřovatelské péče o intoxikované pacienty. Výzkum byl koncipován jako explorační a měl zmapovat ošetřovatelský proces u intoxikovaných pacientů a přinést informace pro vytvoření standardu ošetřovatelské péče, který by zahrnoval jak stránku somatickou, tak psychickou. Byly kombinovány postupy kvantitativní a kvalitativní. Ve výsledku této práce jsme očekávali, že odhalíme nejčastější problémy ošetřovatelské péče u pacientů záměrně se intoxikujících v suicidálním úmyslu a vypracováním ošetřovatelského standardu pomůžeme zlepšit péči o tyto klienty.
|
|
|
Změna pohledu (postoje) sestry k poskytování ošetřovatelské péče při zařazení na funkční místo.
PROCHÁZKOVÁ, Marie
Tématem diplomové práce byla změna pohledu (postoje) sestry k poskytování ošetřovatelské péče při zařazení na funkční místo. Sestře, která je zařazena na místo staniční nebo vrchní sestry se mění i její náplň práce, je ve vedoucí funkci, z kolegyň jsou najednou podřízené, jejichž práci musí organizovat, odborně vést a kontrolovat. S řadou nových povinností se může stát, že se její pohled na poskytování ošetřovatelské péče změní. Cílem práce bylo zjistit, zda a jakým způsobem se změní pohled (postoj) sestry na poskytování ošetřovatelské péče při zařazení na funkční místo, a jak si sestra zařazená na funkční místo zajišťuje autoritu u svých podřízených. V souvislosti s cíli práce byly zvoleny tyto hypotézy. Hypotéza 1: Postoj sestry k poskytování ošetřovatelské péče se změní po zařazení na funkční místo. Hypotéza 2: Sestra zařazená na funkční místo vyžaduje poskytování ošetřovatelské péče dle ošetřovatelských standardů. Hypotéza 3: Sestra zařazená na funkční místo zodpovídá za kvalitu poskytované ošetřovatelské péče. Dále byly položeny výzkumné otázky. 1. Je pro sestru zařazenou na funkční místo těžké zajistit si autoritu u služebně starších sester? 2. Je pro sestru zařazenou na funkční místo těžké kontrolovat ošetřovatelskou péči poskytovanou směnnými sestrami? 3. Je snazší organizovat práci směnným sestrám, se kterými sestra ve vedoucí pozici předtím nepracovala? K potvrzení nebo vyvrácení hypotéz bylo použito kvantitativního šetření formou dotazníků. Výzkumný soubor tvořily vrchní a staniční sestry z nemocnic Jihočeského regionu a z nemocnice v Příbrami a Pelhřimově. Kvalitativní šetření bylo realizováno formou nestrukturovaného rozhovoru s vrchními sestrami Nemocnice České Budějovice a.s. Po vyhodnocení výsledků vyplynulo, že všechny 3 hypotézy byly potvrzeny. Výsledky šetření potvrzují, že se pohled sestry na poskytování ošetřovatelské péče mění po zařazení na funkční místo. Jde o daleko větší zodpovědnost za úroveň kvality práce svých podřízených. Výsledky práce budou prezentovány na celoústavních seminářích a na konferencích, dále budou publikovány v odborném časopise. Zároveň bude s výsledky této práce seznámen též management nemocnice {--} náměstkyně pro ošetřovatelskou péči a v neposlední řadě budou k dispozici i respondentkám, které se tohoto šetření zúčastnily.
|
|
|
Znalosti sester o hodnocení kvality poskytované ošetřovatelské péče
KLIMEŠOVÁ, Jana
Hodnocení kvality poskytované ošetřovatelské péče je názvem i tématem této diplomové práce. Kvalita ošetřovatelské péče, jako nedílná součást kvality léčebné péče, je ostře sledované téma, které se stále více dostává do popředí zájmu nejen zdravotníků, ale také veřejnosti. Slova jako kvalita, standard, audit jsou běžně používány všemi sestrami, ale znají vůbec význam jednotlivých slov? Vědí, jak zajišťovat kvalitní péči nebo podle čeho jí hodnotit? Na tyto a mnohé další otázky je třeba znát odpovědi, aby mohly být případné nedostatky napraveny a mohla tak být zajišťována kvalitní ošetřovatelská péče. A právě z tohoto důvodu jsem zvolila dané téma práce. Teoretická část práce nejdříve charakterizuje ošetřovatelství, jeho cíle a organizaci ošetřovatelské péče. Rozsáhlejší část je věnována kvalitě ošetřovatelské péče, systémům a modelům pro zajišťování a hodnocení kvality. Praktická část je zaměřena na výzkum a jeho interpretaci. Výzkumné soubory byly dva a tvořily jej sestry z chirurgických oddělení nemocnic České Budějovice a Jihlava. K získání potřebných dat jsem zvolila kvantitativní metodu, přičemž nástrojem sběru dat byl dotazník. Cílem práce bylo zmapovat znalosti sester o hodnocení kvality poskytované ošetřovatelské péče, a to skrze dvě hypotézy. Hypotéza, jenž předpokládala, že sestry pracující v českobudějovické nemocnici mají více znalostí o hodnocení kvality ošetřovatelské péče, než sestry pracující v jihlavské nemocnici, se mi potvrdila. Ovšem z výsledků je patrné, že určité rezervy ve znalostech mají oba zkoumané celky. Druhá hypotéza, která předpokládala, že více než 80 % sester považuje audity jako přínosné pro zvyšování kvality ošetřovatelské péče, se nepotvrdila. Z výsledků vyplynulo, že audit je pro více než polovinu dotazovaných sester pouze stresová záležitost, při které management nemocnice hledá chyby v jejich práci. Myslím si, že z velké části za tento názor může nedostatek znalostí, případně nesprávné pochopení smyslu ošetřovatelského auditu. Práci a její výsledky bych ráda použila jako podklad pro vytvoření odborných přednášek a jejich následnou prezentaci. Hlavní sestra českobudějovické nemocnice mě požádala, abych práci i s výsledky prezentovala na poradě vrchních sester na podzim roku 2008 a vedení jihlavské nemocnice mě požádalo o výsledky práce taktéž.
|
host ::
RSS.